Igo Etrich
Igo Etrich byl letecký průkopník a konstruktér. Při stavbě svého prvního kluzáku v roce 1905 se nechal inspirovat přírodním vzorem - semenem tropické tykve Zanonia. Její semínka mají stabilní aerodynamický tvar s výbornými letovými vlastnostmi, a tak se při dozrání plodu klouzavým letem rozlétnou do okolí. Jeho další model, vycházející tentokrát ze siluety letícího holuba (Taube – Holubice), mu přinesl celosvětovou proslulost. Při příležitosti letecké přehlídky v roce 1910 jej předvedl před zraky císaře Františka Josefa I. a 50 tisíci diváků na letišti Wiener-Neustadt a na počátku první světové války byl nejrozšířenějším školním stojem německého letectva.
Ignác Etrich se narodil v Trutnově – Horním Starém Městě, do váženého textilního rodu Etrichů, 25. 12. 1879, jako syn Ignáce Etricha staršího. Později se mladému Etrichovi začalo říkat Igo, aby se otec a syn kvůli svým stejným jménům odlišili.
Spolu s otcem Igo již od mládí navrhoval technická vylepšení do svých podniků. Vzniklo tak mnoho nových strojů na zpracování lnu a juty, které neustále ulehčovaly práce dělnictvu, ale také umožňovaly zvyšovat produkci přádelen. Mnoho jeho vynálezů bylo již před první světovou válkou chráněno řadou patentů, a to nejen v evropských zemích, ale například i ve Spojených státech amerických. Dalším počinem Etricha bylo také postavení přehradní nádrže v údolí řeky Úpy, která měla zabránit častým jarním povodním.
Největšího věhlasu však Igo Etrich dosáhl za své vynálezy v oboru letectví. Společně se žacléřským rodákem Karlem Illnerem, Etrichovým dílovedoucím a také nadaným pilotem, vybudoval v trutnovské přádelně leteckou vývojovou dílnu a jeho letadla se zanedlouho stala pojmem. Byla tak úspěšná, že od roku 1912 musela být otevřena továrna další, tentokrát blízko hranic, v polské Lubawce, nesoucí název ETRICH FLIEGERWERKE LIEBAU.
Etrich se stal velice známou osobností, a to především v Rakousku. Jeho obličej se dostal na poštovní známky a různé propagační tiskoviny.
Po konci první světové války začal textilní průmysl upadat. Továrny bojovaly o přežití, a ačkoli letectví zažívalo prudký rozmach, nebyl Igo Etrich schopný v konkurenci velkých výrobců obstát. Přádelnu v Horním Starém Městě vlastil až do konce druhé světové války, kdy byla zestátněna. V roce 1946 byl Etrich s rodinou odsunut. Téměř bez prostředků se usadil v bavorském Schwarzbachu. Zemřel 4. února 1967 ve věku nedožitých 88 let. Je pochován v čestném hrobu na městském hřbitově v Salcburku.
