Kde se v Krkonoších vzal Krakonoš

Krkonoše mají svého Krakonoše. Jeho historie je dlouhá a sahá určitě až před 16. století. Přesto ani dnes, v době televize a nesmírné popularity pohádek Marie Kubátové, není Krakonoš všem beze zbytku známý. A tak, kdo má chuť se o něm něco dozvědět, může číst dál. Nabízíme několik otázek a odpovědí.

Kdo to je - Krakonoš?

Krakonoš je postava známá jako vládce, ochránce či bájný duch našich hor, který ochraňuje celé Krkonoše před pytláky, hledači pokladů a jinými dareby, kteří chtějí svými nekalými úmysly horám jakkoli uškoditi. 

Jméno Krakonoš však obdržel až v roce 1824, kdy ho takto pojmenoval V. K. Klicpera ve své baladě Krkonošská kleč. 

Jak mu říkali dřív?

Rýbrcoul, Rübezahl, Liczyrzepa, přeloženo do češtiny Řepočet, Počítač řep. Ale také pan Johanes, pan Jan nebo Rzepiór a také všelijak jinak. 
Je dobrý nebo nedobrý?

Je hodný nebo zlý?

V současnosti ho známe jako vlídného vládce hor, který straní ukřivděným, hájí spravedlnost, pomáhá ubožákům a zahání zlou nemoc. Ale nebylo to tak vždy. Uměl být náladový, tropil si z lidí šprýmy, neprávem je trestal, ba i připravil o život.

Kdy se tu objevil?

Krakonošovi je hodně přes 400 let. První doložitelná zmínka a současně první vyobrazení pocházejí z roku 1561. Tehdy vydal vratislavský kartograf Martin Helwig mapu Slezska a do Krkonoš ho umístil jako jediného obyvatele. Je zde zobrazen v podobě heraldického tvora s kozlíma nohama, jeleními parohy, silně rozeklaným ocasem a dlouhou horskou holí. (tuto podobu také najdete na kruhovém objezdu při výjezdu z Trutnova směrem na hory) 

Jak se zjevuje?

Všelijak. Dnes jako urostlý statný muž v dlouhém plášti s mohutným plnovousem a holí v ruce. Dříve na sebe brával rozličné podoby, třeba chudého studenta, pocestného, pidimužíka či zlatovlasého pacholete, ale také nešťastného zatoulaného oslíka, pasoucí se kravky nebo nebojácného zajíce. Rovněž se však mohl zjevit v jakékoliv jiné, i strašidelné, podobě. Jako čaroděj a černokněžník na sebe umí vzít libovolnou tvář.

Proč Rýbrcoul (Rübezhl, Liczyrzepa)?

Řepočet, Počítač řep.

Pravděpodobně podle jedné z mnoha vyprávěnek.

V dobách dávno minulých vystoupil opět jednou Duch hor na povrch země a při své snaze poznat život lidí se hluboce a nešťastně zamiloval do krásné princezny. Protože byl zvyklý mít vše, co chtěl, unesl princeznu do svého nádherného podzemního sídla. Nádherné sice bylo, ale princezna tam neměla žádnou ze svých společnic, a tak truchlila. Aby ji pán hor rozveselil, dal jí kouzelnou hůlku a pole plné řep. Hůlkou princezna proměňovala řepy ve své blízké. Přesto však toužila po svobodě. Hlavně po mladém knížeti, do kterého se zamilovala. A tak vymyslela plán. Naoko slíbila pánu hor, že se stane jeho ženou, a poslala ho, aby na důkaz své lásky spočítal všechny řepy, protože je chce proměnit ve svatební hosty. Pán hor počítal a počítal, ale pokaždé udělal nějakou chybu, takže se nemohl dopočítat. Mezi tím princezna jednu řepu proměnila v bujného oře a ten ji odnesl za hranice panství horského ducha. Princezna a kníže se dostali k sobě a pánu hor zůstalo jméno Počítač řep, Rübezahl, Rýbrcoul, Liczyrzepa. (německy Rübe = řepa, zahlen = počítat) (Čerpáno z knihy Jaromír Jech Krakonoš)

Kde ho můžete potkat?

V Krkonoších téměř na každém kroku a také v mnoha pohádkách a vyprávěních 

V Krkonoších snad není žádné město či obec, kde by o Krakonošovi nebyla alespoň zmínka: má své sochy, výstavy, mnoho procházek a putování, sjíždí z hor na slavnosti, dokonce je po něm pojmenováno pivo i náměstí.