Prusko-rakouská válka 1866

Válka

Prusko-rakouská válka 1866 se vedla o převahu v Německém spolku. Vítězství Pruska nad Rakouskem vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a k hegemonii Pruska v Severoněmeckém spolku a posléze ke sjednocení Německa, ovšem bez Rakouska.

Jedna z nejvýznamnějších bitev se odehrála na návrších u Trutnova 27.6.1866. Urputné boje probíhaly zejména na Šibeníku a Janském vršku (na prvním je dnes rozhledna a památník gen. Gablenze, na druhém malý vojenský hřbitov a kaple sv. Jana Křtitele zvaná Janská kaple).
Nejprve přibyli do Trutnova Prusové, kteří zde rozložili ležení u vědomí, že široko daleko nepřítel není. To jim potvrdil starosta, který netušil, že Rakušané se kvapem blíží.

A potom nastala řež. Překvapení Prusové nevěděli, odkud na ně dopadají střely, ale samozřejmě ihned zaujali pozice. Boje se rozložily do okolí města a trvaly dlouhé hodiny. Po tyto dlouhé hodiny umírala obrovská spousta mužů na obou stranách. Stálo tehdy proti sobě téměř 60 tisíc pěšáků, více než 4 tisíce jezdců a 25 dělostřeleckých baterií. Jedny z nejtěžších přestřelek byly na Janském vršku. Rakušany stálo jejich vítězství přes 4 tisíce mrtvých a raněných, Prusů padlo nebo bylo zajato necelých 1 400.

Vítěze do bitvy vedl Ludwig Freiherr von Gablenz, poražené Adolf von Bonin.

Bitvě je věnovaná naučná stezka Den bitvy u Trutnova 27.6.1866 s podrobnými popisy jednotlivých událostí.

Ludwig Freiherr von Gablenz

Byl baronem, rakouským polním podmaršálkem a držitelem Válečného kříže Marie Terezie. Narodil se roku 1814 a od roku 1833 sloužil v rakouské armádě, která mu poskytla skvělou kariéru. Včas rozpoznal, že Rakousko není proti Prusům dobře vyzbrojeno, že má zastaralé vybavení. I když na skutečnost upozorňoval, musel však velet takovým vojskům, která měl k dispozici.

V roce 1871 opustil vojenskou službu a usadil se ve Švýcarsku. Ze světa odešel dobrovolně 28.1.1874. Zůstala po něm manželka Helena a děti Dyonis, Heinrich a Mathilda.

Vítěz bitvy u Trutnova se vrátil zpět ke svým mrtvým spolubojovníkům 28. září 1905 a v kryptě litinového pylonu na vrchu Šibeník odpočívá dodnes.

Dozvuky – 80 dnů zajetí

Když starosta Hieronymus Roth ujistil Prusy o jejich bezpečí, netušil, že k městu se už přiblížila rakouská vojska. Překvapení Prusové byli přesvědčení, že střelba vychází z některých městských domů, v nichž se skrývají nepřátelé. Považovali to za zradu. Okamžitě začali prohledávat všechny domy včetně kostela a děkanství. I když nikoho nenašli, i tak si stáli za svým. Zrada je zrada a musí se potrestat. Zajali 19 měšťanů v čele se starostou a odvlekli je do pruské pevnosti Hlohov. Ubožáci zde v obavách o svůj život nuzně strávili téměř 3 měsíce. Až po 80 dnech se navrátili domů.