Search
Menu
Share
Favorites

Adolf Bohaty

Působil jako inspektor městských staveb v Trutnově, byl členem městského zastupitelstva, české Zemské rady a vídeňské Říšské rady, kde zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor za obvod Liberec. Jeho nejvýraznějším dílem je komplex staveb s kaplí sv. Kříže ve vstupním prostoru trutnovského hřbitova.

Trutnov, kaple sv. Kříže, městský hřbitov, Adolf Bohaty

Základní životopisná data 

Adolf Bohaty, stavební podnikatel, politik a poslanec se narodil 6. srpna 1845 ve Žluticích, okr. Karlovy Vary, a zemřel 17. listopadu 1920 v Trutnově.

Životopis

Adolf Bohaty se narodil jako nejstarší syn do rodiny stavitele Antona a Rosálie Bohatých ve Žluticích. V letech 1857-58 se vyučil zedníkem, poté v letech 1858-62 navštěvoval Hlavní školu v Plzni a v Jáchymově. V letech 1862-64 praktikoval u svého otce ve firmě jako zedník a tesař, poté vandroval, navštívil Mnichov, Salzburg, Vídeň a Prahu.
 V roce 1866 byl odveden a zažil také prusko-rakouskou válku. Až do srpna 1867 sloužil jako voják ve Vídni, odkud se vrátil ke staviteli Völkmarovi do Prahy, kde působil až do března 1869. Poté pobýval v Pešti a Galicii, krátce v roce 1870 ve Žluticích a v Praze, kde se připravoval na stavitelské zkoušky, které složil 11. července 1870 s „obzvláště dobrým výsledkem“. Poté pobýval v Silbereggu v Korutanech a od července 1871 ve Žluticích, kde se snažil osamostatnit. V této době začíná spolupracovat i s městem Trutnov, když získal 2. cenu za stavební plán německé reálky.

Dne 29. září 1874 se v Trutnově oženil v arciděkanském chrámu P. Marie s Johannou Bergerovou, dcerou učitele Wenzela Bergera z Chrudimi. Manželství bylo však bezdětné.

Po několikátém zásahu mrtvice zemřel 17. listopadu 1920. Uložen byl do rodinné hrobky v Trutnově.

Jak píše dobový tisk, byl Bohaty energickým mužem temperamentní povahy, pracovitý a duchovně založený. Měl zvláštní talent ke kreslení a grafice. Jeho velkým zájmem bylo sbírání starožitností.



 

Působení v Trutnově

V letních měsících roku 1871 působil v Trutnově a od února 1872 zde vedl stavbu německé reálky. Dne 10. dubna 1872 požádal Okresní hejtmanství v Trutnově o udělení koncese k provozování stavitelského řemesla. Po ukončení stavby reálky uzavřel 8. listopadu 1873 s městem Trutnov smlouvu a začal zde provozovat samostatnou stavitelskou činnost.

V květnu 1876 byl jmenován inspektorem městských budov v Trutnově a byl jím až do zvolení do českého Zemského sněmu a vídeňské Říšské rady roku 1883, kde působil v ústavní straně, sjednocené levici, německém klubu, sjednocené německé levici a německé pokrokové straně až do roku 1901. V Říšské radě zastupoval kurii obchodních a živnostenských komor za obvod Liberec. Rovněž byl členem trutnovského městského zastupitelstva (zvolen v letech 1890, 1893, 1896 a 1899) a od roku 1895 městské rady. 

Dílo a kariéra

Je například autorem plánů a stavitelem kostela v Zálesní Lhotě (1884), gymnázia a kláštera uršulinek v Hostinném, v Trutnově pak přístavby okresního hejtmanství a soudu, německé reálky (1872), městského divadla (1881) a nového hřbitova (1874-75), včetně kaple a postranních hrobek významných občanů (podnikatelů – Faltis, Hasse, Porak, aj.). Podporoval zřízení krajského soudu v Trutnově a po ničivých povodních roku 1897 apeloval ve vídeňském parlamentu na finanční pomoc zničeným oblastem.
V roce 1893 byl jmenován korespondentem Centrální komise pro umění a historické památky ve Vídni, přispíval do novin Bohemie. Byl zakladatelem shromáždění všech zedníků, tesařů a stavitelů, kteří se sešli 20. dubna 1879 v Trutnově a zakladatelem živnostenského spolku pro soudní okres Trutnov, který byl ustaven 26. února 1882 a jejím předsedou zůstal až do roku 1899. Několikrát byl jako poslanec Říšské rady vybrán, aby hovořil před císařem.